Tento blog byl přesunut na www.katchaba.com
"První oficiální BlBl !"
Tak zas něco málo
ze života úplně normální matky
téma: Mutterblog, 13.07.2009, 13:33:00, 13 reakcí
Před chvílí se Anče posrala přes celá záda až na krk.
To jen abyste věděli, v jakém rozpoložení teď jsem.
Posraná :-)
Netušila jsem, že je něco takovýho možný, takže pokud jste na tom byli stejně, vězte, že je. Ble. Jen doufám, že něco podobného nepředvede zítra na kontrole kyčlí.
Móňa umí slovo houba, ale hledání jí moc nešlo. Já jsem překvapila sama sebe, protože jsem se stala pyšnou nálezkyní tří (!!) (tak ještě jeden, když tří, tak tří – !) babek! Neptejte se mě, co je babka oficiálně, to nevim, ale smáža z nich byla dobrá. Děkovala jsem, že jsem nepodlehla masáži okolí a nekoupila pro Anču nový kočár, nějaký, ehm, méně tankózní – nevím, jak bych se subtilní věcí na třech kolech projížděla lesem strom nestrom :-) Pravda, přes jeden příkop ho muž musel přenést, ale jinak jsme to svištěli mechem a kapradím jak draci.
Kromě slova houba naše prvorozená používá ještě mnoho zajímavých slov, vět a souvětí; bohužel aktuálně mluví vietnamsky a čínsky. Finština už ji přestala bavit, ale phong ton won i ťan pej tej jí jdou. Jen doufám, že to nejsou žádné sprosťárny, musela bych si zapsat dalšího zaracha a už teď jich má na celou pubertu!
Kanár si myslí, že je pěvecká hvězda. Jak zapnu některý hudební kanál, hned sviští na větev nejblíž televizi, podívá se, jestli se kanárová dívá a ať se dívá nebo ne, spustí: Ííííííík, pipipipíííííí, ááááááááá, trrtrrrtrrrr, brkbrkbrk, íííííík, uíuíuíuí áááááááá!
No to bych ho zabila!
Dám televizi nahlas, kanár se dá nahlas. Ještě to zesílím, kanár se zesílí a navíc začne ječet Monča, protože je to přeci sranda, že. Kanár huláká a huláká a myslí si, že je king a všichni kanárová ho miluje. Kanárová ovšem s křídlama v uších sedí v krmítku a cpe se. Pravděpodobně si myslí něco o debilech. Když televizi vypnu, kanár ještě setrvačností chvíli ííká, pak unaveně splaskne a kdyby byl stvořen ke spaní vleže na zemi, hned by sebou flákl a začal by chrápat.
Jo a dnes mi mailem přišlo, že mému dítěti Anna je dvacet týdnů a že ta šikovnější miminka se už možná převalí ze zad na břicho. Ehm, tak naše šikovnější miminko to umí už dobrej měsíc, teď navíc rotuje kolem dokola a už i válí sudy, takže je otázkou času, kdy se tu objeví srdceryvné blognutí na téma Jsem špatná matka, další dítě mi spadlo na zem. Je mi jasné, že ti rýpavější by mohli navrhnout, ať umístím Aničku hezky bezpečně na zem – chá! Vy malověrní! Zem je z našeho bytu to nejnebezpečnější místo! Ano, možná by byl chvíli klid a druhorozená by mohla dělat kutulu, ale pak by se ozval hrozivý dusot a vřítila by se moucha, kočka číslo jedna, kočka číslo dvě a dítě číslo jedna (ne nutně v tomto pořadí)! A vo co, že moucha by byla jediná, kdo by na dítě číslo dvě nešlápl? Kdo nevěří, může přijet a položit se! :-) Takže poptávám železnou či ocelovou krabici s průhledem. Přiklopíme tím dítě číslo dvě a bude si hezky v bezpečí obrněně lozit – jen já si o to budu ukopávat prsty na noze, ale takový už je úděl nás matek...
No... Tak já zas radši budu končit :-)